"Nejsou malí a velcí psi, ale vychovaní a nevychovaní!"
Když jsem si vybírala svého prvního psa, věděla jsem, že pokud to bude malý pes, nebude patřit k těm nevychovaným, které jsem potkávala denně na sídlišti, a kteří byli pro mě noční můrou.
Při pečlivém vybírání jsem se rozhodla pro společenské plemeno - boloňského psíka a pojmenovala jí Phoebe. Ač vypadá jako plyšová hračka, nenechala jsem se jejím krásným kukučem, který říkal: "Tak kdy si vlezeme do postele?" 
, ošálit. Měla jsem stále na mysli, že pokud chci s ní žít poklidný život, chodit s ní navolno a kamkoliv bez problémů, musíme zapracovat na výcviku. Nechtěla jsem jí neustále mít na vodítku a bát se jí pustit, jen aby neutekla.
Někdo si možná pomyslí, že jsem začala brzo s výcvikem, ale jakmile si u nás zvykla, začla jsem jí učit základní povely důležité pro naše spokojené soužití a to: nesmíš, fuj, ke mně, sedni, zůstaň... vše hrou a s pomocí pamlsků, které jsem postupně odbourávala.
Jelikož mi místní cvičák nebyl sympatický, cvičila jsem si Phoebe sama. Pokud máte ale u Vás dobrý cvičák s dobrými referencemi, neváhejte a běžte tam se svým pejskem. Pejsek se dobře socializuje, instruktoři Vás naučí správné provedení jednotlivých cviků a případně Vám pomůžou připravit se na různé typy zkoušek. Ano, i malí pejsci skládájí výborně zkoušky (například základní ovladatelnost, ale i stopy). 
Protože Phoebe byla od štěňátka velmi hyperaktivní pejsek, v 9 měsících jsme se rozhodli zkusit agility. Součástí byl i výcvik poslušnosti a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že mé devítiměsíční štěně toho umí víc, než kdejaký dospělý pes. Samozřejmě mi to polichotilo a nakoplo k učení dalších, pro nás už ne tolik potřebných, cviků a to zejména prvky z tance se psem. Ale o tomto psát nechci, tento článek má být věnovaný výcviku malých pejsků.
Nyní můžu říct, že se svým 18 měsíčním psem nestydím jít mezi lidi a ukázat, že i malý pes může být cvičený, a že si tím vlastně usnadňujeme život jak já, tak i pes.
Když potkáme škrtícího se pejska na vodítku, který by si tak rád zaběhal s Phoebe po louce, a jeho panička to komentuje slovy: "No joooo, hrát by sis chtěl, ale já tě pustit nemůžu, ty bys mi utekl!", pak nevím, jestli brečet nebo se na paničku usmát.
Musím souhlasit s Míšou, že nejsou malí a velcí psi, ale vychovaní a nevychovaní!
zveřejněno se souhlasem Veroniky= autorky článku