Individuální cvičení - pokračování + Výcvik HafBO

Neděli panička pojala ryze sportovní, prý jsme se naflákali až až.
Ráno mne vytáhla na individuálko, v jednu odpoledne na Hafbo výcvik a po něm ještě následoval agiliťácký trénink.¤
No, nebyl jsem proti, samotného mne zajímalo, kolik toho panička vydrží, já se těšil moc.

Na invididuálku jsme si dali maličko pauzičku, vzhledem k odpolednímu výcviku, takže jen přivolání a cvik volno, kraťoučká chůze u nohy, obraty, povel štěkej, a šlo se na mojí oblíbenou hlídačku, a makety. Videa můžete shlédnout ve videogalerii.
Domů jsem cestou pěkně prospal netušíc, co mne následuje. Po obědě se opět balil můj cvičební batoh a já jen zíral, kam zase jedeme. No nic, hurá na cestu.

U HafBA jsme začínali, pozorným čtenářům jistě neuniklo, a po dlouhé pauze nás panička přihlásila znovu. Sešlo se nás 7 + já, vesměs samí RR, jeden kříženec a trpasličí jezevčík. Jelikož jsem netušil, která bije, nespustil jsem z paničky oči. Úvodem bylo sedni, lehni, vstaň na místě, poté chůze u nohy (taková delší, než kterou s paničkou trénujeme), obraty, zastavení, odložení. Vše bylo tak svižné a zajímavé, že jsem se nenudil, panička taky nevypadala, že má čas lelkovat a cvičili jsme jak sehraný tým. Dokonce jsem slyšel: " Ten malej, bílej cvičí sakra dobře, co", takže i nějaká pochvala na náš účet byla. Hodina byla složená z takových netradičních akčních povelů a sranda závodů. Občas jsem byl mírně vykulen, ale paničku jsem si hlídal a poslouchal jako hodinky. Kde jsem maličko přemýšlel, bylo u sranda závodu. Dvě družstva, před každým řada piškotů za sebou a krz tuto řadu piškotů bylo přivolání. No zbláznili se ti dvounožci, nebo co?! První šel rotvík, kterému sundali košík, aby to prý bylo spravedlivé a ten vyzobal piškot do jednoho. Slyšel jsem, jak si panička oddychla, že nebudu jediný, kdo to tam vyluxuje. Jelikož jsme šli asi předposlední, a piškoty se neustále doplňovali, těšil jsem se na dobroty. Nějaké přivolání? Hmmm, až to sním, přijdu. Jenže panička vytasila z kapsy lákavější dobrůtku - losůska, máchla mi s ním před nosem, odložila a pak jsem slyšel "ENDY, KE MŇE " vyrazil jsem, zastavil u prvního piškotu. Přál bych Vám vidět, jak se panička kuckala a lítali z ní zákazové povely a když jsem se rozešel k ní tak zase pochvaly a furt dokola, až jsem tedy bez jediného piškotu došel (velmi rozvážným krokem) a tam jsem byl odměněň piškotama. Největší sranda byla, když z druhého družstva jedna fenečka RR sežrala piškoty ve své řadě a pak si doběhla ještě k nám, to byl vysavač na plný výkon.
Pak následovalo odložení, to jsem se připomněl, zda mne tam panička nezapomněla, protože co má ode mne co odcházet, no né? Ale vcelku byla prý spokojená. V závěru hodiny jsme si dali kladinu, kterou znám z agilit, ale lehnout uprostřed byla pro mne novinka. Ještě když mne přitom osahávala cizí ženská a rozplývala se nad mojí známečkou v podobě kostičky. Br, oklepal jsem se a vystřelil z kladiny pryč.