Trénink 14.9.2008

Když mne panička odpoledne nakládala do auta, trochu jsem na ni nevěřícně čučel, nicméně jsem se tedy nechal ukecal, nastoupil jsem a byl jsem zvědav, kam mne veze tentokrát.
Po sobotním výstupu na Sněžku a nedělním dopoledni na cvíču mi už moc sil nezbývalo, a když jsem dorazil na plac, kde trénujeme agility, podlomily se mi maličko nožičky. Ne na dlouho. Když jsem uviděl bílou pudlici a bílou kníračku, očka se mi rozzářila a panička měla zase co dělat, aby mne udržela na uzdě. Musím ale uznat, že to všem holkám a jednomu klukovi běhalo náramně pěkně a byla to super podívaná.
Skákat a běhat se mi moc nechtělo, asi na mne dolehla únava a tak jsem pomalu, ale zato přesně proběhl jen dvě sekvence a zbytek už jsem opravdu stávkoval, takže mne panička nemučila a ukončila běhání zavčasu. Po zbytek hodiny mne fixovala na sebe , odhaduji, že jsem spořádal asi kilo piškotů (odtučněné, bez lepku) a poté jsme trénovali odložení. Když šli páníčkové procházet parkur a všechna psiska šla s nimi, mne panička odložila a šla procházet také. Po návratu jsem byl velmi pochválen a odměněn, a to za to stálo. Paničku trochu mrzelo, že nemůže semnou běhat, ale zase uznala, že sobecky mne vytáhla na hodinu, i když jsme měli takový aktivní víkend a já měl v tlapkách 12km výšlap na Sněžku. I tak se těším na další trénink, který padne do našeho již tak nabitého programu,Haf!
Na tuto hodinu jel s námi páníček, a tak je zase albíčko fotek