Školka - výcvik u HafBezObav

9.12.2006

Dnes panička zavelela, že je už konec flákání, a měli bychom se jít podívat do školičky za kámošema. No, ne že bych se netěšil, to naopak! Ale viděli jste venku to počasí? Tedy nééééé, že bych byl nějaká fiflenka, co nešlápne do louže a venčení v dešti je mou noční můrou. Jen představa, že budu muset sedat, či lehat do mokré trávy, budu vypadat jak zmoklá myš, a nikdo nebude obdivovat mou načesanou hřívu, nic moc tedy.

Přijeli jsme na místo a na paničce bylo vidět, že to bahno a mokro ji tedy neláká. Ale moje natěšené oči ji přemluvily a šlo se na hodinu. Sešlo se nás 8. Skupina štěňata - pokročilí. Nechápu tedy, proč jsme nešli do dospěláků, ale nakonec jsem byl rád  i za tuto skupinu. Dokonce tam byl devítiměsíční boloňský psík- barevný. Tomu jsem se zalíbil, řekl bych až moc, No nebyl špatný, ale nějak mě ty jeho pubertální manýry nebraly :-) Jooooo to borderka, to bylo jiný kafe. Sice větší, ale voňavoučkááá. Jenže jsem při přivolání paničku nechtěl moc mučit, takže jsem musela fenečku opustit, jak panička zavolala a lákala mě na mlsku. Zase ta dobrota za to stála. Chvílemi jsem si tedy připadal jak vězeň. To když jsme v kruhu za sebou chodili rovně, a na povel zpátky, a doleva, doprava, všichni hromadně. Také jsem byl vystaven hooodně rušivým vlivům, když jsme s paničkou stáli uvnitř kruhu a kolem chodili ostatní. Mě to bylo fuk, zíral jsem na paničku a ta mě chválila, takže co bych se ohlížel jinam. Když začalo pršet o trochu víc, panička mi dala vestičku. Jenže já ji nechtěl, všichni se mi totiž začali smát. Ale znáte to : Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Takže na závěr hodiny mi bylo hej, protože jsem měl alespoň záda v suchu. Ostatní byli na kost zmrzlí a durch.
Moc jsem nechápal, proč se honíme po louce, v mokru a dešti sem tam, ale líbilo se mi to. Byla to zábava. Dokonce jsme přeskakovali nějaké překážky. Ostatní si mysleli, že je to na mě vysoké, ale já skočil a měl jsem ještě tak 20 cm rezervu. To jsem jim to ukázal ! Nebo dřevěný tunel, co bylo spíš jako úkryt před deštěm, jak si to vysvětlit strafordík, ale já pochopil, že je to jako tunel a proběhl to v pohodě. Co mi ale nešlo, bylo zalehnutí za pochodu. To se učíme teprve krátce a na konci hodiny, kdy už i vestička začala být skrz na skrz, tráva tedy nacucaná vodou jak houba, to se mi nechtělo lehat vůbec. Ale panička ví, že jinak to umím. Zase nemůžu dělat ostudu ostatním boloňáčkům, kteří by za deště nos nevytáhli. A já za deště chodím cvičit.Haf.
První kam jsem vcelku dobrovolně namířil, jakmile jsme přijeli domu, byla koupelna. Prý když jdeme zítra na návštěvu, musím vypadat k světu a ono mi to bylo i příjemné, protože jsem byl studený a mokrý, ve vaně bylo alespoň mokro ale teplo.
Fotečky z tého hodiny nemáme. Protože nebylo vůbec pěkné počasí a páníček na nás čekal v autě. Pravý důvod ale byl, že nebyl nabitý foťák, takže ještě že pršelo a páníček to má na co svést. HAF !