Individuální výcvik aneb jedeme dál

V sobotu 28.11.2009 jsme opět s paničkou dorazili na výcvik k Martě.
Bylo poměrně větrno a chladno, ale to nám vůbec nevadilo. Po uplynulých 14ti dnech mého jančení za fenečkama, bylo neuvěřitelné, jak jsem najednou klidný a v pohodě. Jistě, že jsem si párkrát sem tam štěknul, co kdyby na mne ty dvě chtěly zapomenout, ale jinak mne panička chválila. Marta podotkla, že má panička jiného pejska. Co tím jako myslela?
Po nějaké době jsme vyzkoušeli s paničkou stopičku, už pracujeme bez jídla a tak Marta chtěla vidět, jak to vypadá. Krom toho, že to panička celý zvorala a plácala mi tam povely nesmyslně, jsem byl docela navíc zmatený a chvílemi netušil, cože se to na tomto placu dělá. Vyhledává předměty, nebo stopuje? Chybičky si potom panička utříbila a pro příště to snad bude ok. Poté jsme se vrhli na rozlišení předmětu paničky. Jelikož jsme byl tuto hodinu poněkud klidnější, od toho se odvíjela i přesnější práce s předměty. Tak uvidíme, jak mi to půjde i nadále.
Začali jsme zkoušet nový cvik, velmi potřebný na zkoušky. Odložení s páníčkem v zákrytu, jež na zkouškách představuje cvičáková maketa. Odložení bylo krátké, hned u makety, ale zdálo se, že tohle mi problém dělat nebude. Poté jsem si oběhl makety v revíru a vyštěkal figuranta. Také závěrečný zákus byl přesný a holky vymýšlely, co by mi připravily na příště na kousání. Tak se těším na další trénink, co vymyslely. Moc mne to baví a domu se vracím vždy příjemně unaven. Takže Haf příště !